MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS

(Narozen 1970), PŘEDNOSTA KLINIKY TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE INSTITUTU EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY (IKEM)

Co ho život naučil?

fronekSedm let pracoval jako konzultant na oddělení transplantacív londýnské Nemocnici svatého Jiří. Do Londýna odjel,protože se chtěl přesvědčit, zda skutečně platí, že u nás je všechno špatně a na západ od nás je naopak vše úžasné a lidé mají vysoké platy.
V jeho rodině se nikdy nevyskytoval žádný lékař. Všichnibyli matematici nebo technici, což je obor, který mu nikdy nešel. Když ho na gymnáziu tatínek doučoval matematiku, tak často říkal, že asi nebude jeho syn.
Mnoho let šermoval. Sport ho velmi bavil, ale rodiče neviděli jako úplně dobrý nápad živit se sportem, takže nakonec zvítězila medicína.
Úlevou je pro něho chvíle, když jdou pacienti domů.
Nikdy neví, jestli stráví celou noc na sále a domů třeba vůbec nepřijde. Když nedávno transplantoval játra u dvou pacientů, trvalo to celou noc. V devět ráno byl na svém
pracovišti po pouhé hodině spánku.
Říká, že chirurg musí znát pacienta a vědět, co je potřeba udělat v konkrétním případě.  Operační postup je do určité míry daný, ale musí se během operace měnit, protože každý
pacient je originál.
Nemá pocit, že by ho chirurgie jakkoli ovlivňovala v rozhodování. Tvrdí, že i v restauraci se rozhoduje jako každý.
Transplantační chirurg by měl zvládat určitou škálu výkonů tak, aby pokryl potřeby kliniky. Také by se měl detailně věnovat  některé subspecializaci a v té se pokusit být co nejlepší.
On sám se zaměřil na problematiku transplantací ledvin od žijících dárců, které se věnuje dlouhodobě a má za sebou dobré výsledky, ať už ve Velké Británii, nebo u nás.
Přístup „pan primář umí všechno a nejlépe na světě“ je podle něj zastaralý a z medicínského hlediska nesmyslný.