Hynek Heřman – vynikající gynekolog se smyslem pro humor

Gynekolog s  osmnáctiletou praxí, držitel tří atestací z oboru gynekologie-porodnictví. Konziliář a vedoucí lékař oddělení rizikového těhotenství v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. V neposlední řadě porodník prvních českých paterčat. Veškeré výše uvedené indicie nás dovedou k jedinému jménu a tím je MUDr. Hynek Heřman, Ph.D., MHA.

_herman_vAutor mnoha publikací a prezentací, vedoucí velké řady projektů a držitel významných zahraničních ocenění v oboru gynekologie-porodnictví. To vše stihl Hynek H. při realizaci svého osobního rozvoje od roku 1996 až do současnosti.

 

Svá studia započal Hynek Heřman na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Postupem času se propracoval k I. a II. stupni atestace v oboru gynekologie-porodnictví, titulu Ph.D. na Fakultě biomechaniky UK Praha, úspěšnému ukončení studia MHA a nástavbové atestaci z fetomaternální medicíny. V roce 2012 seznam svých dovedností obohatil ještě o jmenování soudním znalcem v oboru gynekologie-porodnictví.

Vynikající gynekolog se však nedržel jen v Čechách. Absolvoval zahraniční pobyty v Rakousku, Velké Británii, Egyptě a na Maltě.

Proč jsem se stal gynekologem?

Otázka, na kterou se těžko hledá vtipná a zároveň upřímná odpověď. Snažím se už nějakou chvíli zamyslet a vytvořit něco smysluplného a jednoduchého. Ale vždyť ono to je smysluplné! Co může mít větší smysl, než trošku nafoukaně napsat: ‚Péče o budoucnost národa‘?

Povolání porodníka se neskládá jen ‚z dobrovolně se svlékajících‘ mladých slečen, jak to má ve svých představách většina mužů. Je to velmi rozsáhlý a specifický obor, který se zabývá především péčí o rizikové těhotenství a následný porod, který bohužel ne vždy musí dopadnout na 100 procent úspěšně. Je opravdu jedinečné být přímo u zrodu života, i když se jedná o hektický a nebezpečný proces, od první kontroly až po samotný porod.

Vlastní porod asi svým průběhem nepatří mezi vyhledávané zážitky, především díky velmi vysoké psychické a fyzické zátěži všech zúčastněných. Rodička má často velké obavy, bolesti a vlivem vyplavených hormonů je někdy její přístup nepředvídatelný. Naproti tomu otcové, kteří ne vždy považují svoji přítomnost u porodu za dobrovolnou, často omdlévají na sálech, jiní rádi všechno dokumentují pomocí videokamery či bez problémů poradí, jak to dělat správně. Někdy se i přihodí, že předčasně oslavující tatínkové bloumají přiopilí ‚štěstím‘ po chodbách porodnice, když je rodička potřebuje nejvíce.

Každopádně, když je úspěšně po všem a vy společně s  nimi zažíváte ten jedinečný a krásný okamžik, tak vám vyvstane na mysli – jo, tohle smysl má!